XXXI. Podivná je člověk bytost,

František Karel Drahoňovský

XXXI.
Podivná je člověk bytost, Podivná je člověk bytost,
 šírý svět mu příliš úzký jest, – srdce svírá těsný žalář, mysl chce i nad hvězdy se vznest! Krev se pění ohněm lásky, čelo zdvíhá svůdná, mrzká čest, – oko zžírá vnady světa, – úkladům se příčí pádná pěst! – Člověk ve své hrdé síle překotit chce, bláhov! celý svět, a když přijde smrt ta bledá, urovná ho tiše – v prken pět! 35

Kniha Pomněnky horské (1861)
Autor František Karel Drahoňovský