U MICHIGANU.

Josef Václav Sládek

Hučí vlny jezera do tmavého večera. Oj, nech sebe víc si hučí, bouř’ v mých prsou nepřehlučí z vln těch nikterá. Z večera, z večera hvězdy svítí do šera. Oj, něch sebe víc jich svítí, tmu v mých ňádrech neroznítí z hvězd těch nikterá. Z večera bezsměrá duše klesá do šera. Či přec někdy svit v ní splane? Zeptej se té potrhané hvězdy v hloubi jezera.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

235. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V LESE. (Josef Václav Sládek)
  2. NA VLNÁCH. (Adolf Brabec)
  3. IV. V poli rád se procházívám (Josef Uhlíř)
  4. SLOKY. (František Kvapil)
  5. Obava. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  6. Slza. (Xaver Dvořák)
  7. Hvězdě. (Adolf Brabec)
  8. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)
  9. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  10. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)