POJĎME SPAT.

Josef Václav Sládek

Pojďme spat, pojďme spat, už nemáme co dělat, na horách se smráká. Mlhy táhnou po údolu, dost již práce, dost již bolu, mrazný je ten noční chlad a mne v sen to láká. Velká tíž, trapná tíž a já nespal dlouho již a přec snil tak děsno; sněním mozek potrhaný, bděním oči vyplakány, sněním, bděním hlava níž, až tu příliš těsno. Spí se to jináče, když se člověk vypláče, pookřeje po té velké nouzi a tam já kde budu v snách, choďte mi jen po špičkách, ať mi nikdo nepláče, ať mne nikdo ze sna neprobouzí.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

82. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZASNI. (Josef Václav Sládek)
  2. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  3. VII. Helena.*) (Ervín Špindler)
  4. SPAT, POUZE SPÁTI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. TIŠE SE DÍVÁM... (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. OFELIE (Antonín Klášterský)
  7. Naladění. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  9. KAMSI DO DÁLI. (Bohdan Kaminský)
  10. * * * A stokrát sobě děls: Již nelze čekat déle! (Karel Nejč)