Naladění.

Jaroslav Vrchlický

Kmitlo se duší cos, kmitlo, létlo to jako stín, a bleskem a rázem to slítlo kams do hlubin. Můj Bože, co jen to bylo? Zda vzpomínka, zda sen? Mně se tak sladce snilo... Co bylo to jen? Byla to milá tvář snivá, či kadeř v přeletu snad? Co dojmů se do duše schvívá... Já chtěl bych spat. Spat hluboko, dlouze a dlouze, zapomnít život a čas, snad po čem lkám zde v touze, v snu viděl bych zas!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

329. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IMPROMPTU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. 3. Byl to klam a sladké snění, (Václav Bolemír Nebeský)
  3. SONET (Vladimír Frída)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. MODLITBA. (Karel Mašek)
  6. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SNAD AŽ BUDU VE HLOUBI ZEMĚ SPÁT... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  9. SLADKÝ SEN. (Adolf Brabec)
  10. Stesk duše. (František Švejda)