Naladění.

Jaroslav Vrchlický

Naladění.
Kmitlo se duší cos, kmitlo, létlo to jako stín, a bleskem a rázem to slítlo kams do hlubin. Můj Bože, co jen to bylo? Zda vzpomínka, zda sen? Mně se tak sladce snilo... Co bylo to jen? Byla to milá tvář snivá, či kadeř v přeletu snad? Co dojmů se do duše schvívá... Já chtěl bych spat. Spat hluboko, dlouze a dlouze, zapomnít život a čas, snad po čem lkám zde v touze, v snu viděl bych zas! 82

Kniha Než zmlknu docela... (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický