ZA HORY SLUNCE ZAPADÁ.

Josef Václav Sládek

Za hory slunce zapadá a blaze těm, jichž dílo skončeno je, a v dol už noc se rozkládá a jako kámen těžké srdce moje. Proč kráčíš, poutníče, tak z pomála? Už hlava chorá, nohy zolovněly – Je noc, je noc, je noc to zoufalá, rač těžkých snů nás chránit, spasiteli!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

73. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V ŠERU. (Václav Bolemír Nebeský)
  2. POZDRAV. (Louis Křikava)
  3. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  4. NETOPÝŘI (Jan Opolský)
  5. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  6. MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZA NÁMI... (Viktor Dyk)
  8. Svítání. (František Táborský)
  9. Je noc... (Xaver Dvořák)
  10. S BOHEM! (Ferdinand Tomek)