ZA HORY SLUNCE ZAPADÁ.

Josef Václav Sládek

ZA HORY SLUNCE ZAPADÁ.
Za hory slunce zapadá a blaze těm, jichž dílo skončeno je, a v dol už noc se rozkládá a jako kámen těžké srdce moje. Proč kráčíš, poutníče, tak z pomála? Už hlava chorá, nohy zolovněly – Je noc, je noc, je noc to zoufalá, rač těžkých snů nás chránit, spasiteli! 89