JEN V BOL A PLÁČ.

Josef Václav Sládek

JEN V BOL A PLÁČ.
Jen v bol a pláč jsme zrozeni a k radosti jen v letný mžik a ostatní je divý ryk anebo hluchost co denní. A i ten mžik se zaplatí tím dráž’, čím srdci blíže je; pak pustnou i ty naděje a hrob jen námi bohatí. A komu je to k zoufání jen přiznej si, že tomu tak – po moři spustlý pluje vrak, kdo že ho dbá, kdo zachrání!? 129