JDI SPAT.

Josef Václav Sládek

JDI SPAT.
Jdi spat, jdi spat má hlavo unavená, již večer je a srdce míru touží, již bílé mlhy po pláni se krouží, nad nimi boží světla roznícena; než mlhy pohltí ta světla boží, slož unavená hlavo má se k loži. Modli se, modli, než odejdeš k spaní, snů děsivých ať anděl ochrání tě. Jak mám se modlit, neznám již to ani, snad naučím se zas tam na úsvitě, i anděla mi také třeba není, vždyť žádných snů již v mém nebude snění. 87 Vysoko hvězdy na obloze planou a v mysli mé to víc a více hárá, k nim láká to mou duši potrhanou. Proč z mlh ta truchlá postava mne kárá? Tak často’s v sen mne uspávala sladko, proč teď mi spat jít bráníš, stará matko? 88