JDI SPAT.
Jdi spat, jdi spat má hlavo unavená,
již večer je a srdce míru touží,
již bílé mlhy po pláni se krouží,
nad nimi boží světla roznícena;
než mlhy pohltí ta světla boží,
slož unavená hlavo má se k loži.
Modli se, modli, než odejdeš k spaní,
snů děsivých ať anděl ochrání tě.
Jak mám se modlit, neznám již to ani,
snad naučím se zas tam na úsvitě,
i anděla mi také třeba není,
vždyť žádných snů již v mém nebude snění.
87
Vysoko hvězdy na obloze planou
a v mysli mé to víc a více hárá,
k nim láká to mou duši potrhanou.
Proč z mlh ta truchlá postava mne kárá?
Tak často’s v sen mne uspávala sladko,
proč teď mi spat jít bráníš, stará matko?
88