JDI SPAT.
JDI spat, jdi spat má hlavo unavená,
již večer jest a srdce míru touží,
již bílé mlhy po pláni se plouží,
nad nimi boží světla roznícena;
než mlhy pohltí ta světla boží,
slož, unavená hlavo má, se k loži.
Modli se, modli, než odejdeš k spaní,
snů děsivých ať anděl ochrání tě!
Jak mám se modlit neznám již to ani,
snad naučím se zas tam na úsvitě,
i anděla mi také třeba není,
vždyť žádných snů již nebude v mém snění.
Vysoko hvězdy na obloze planou
a v mysli mé to víc a více hárá,
k nim láká to mou duši potrhanou.
Proč z mlh ta truchlá postava mne kárá?
Tak často’s v sen mne uspávalouspávala sladko,
proč teď mi spat jít bráníš, stará matko?
49