MÉ PÍSNĚ.

Josef Václav Sládek

MÉ PÍSNĚ. I.
„Nech, můj hochu, těch svých písní!“ ondy milá zašeptala, když svou bílou něžnou ručkou v mých se písních probírala. „Nech těch písní, jsou tak smutny, ani bych je číst neměla.“ – Čtla je přec a v černém oku rosa se jí pozachvěla. A já jsem tu rosu slíbal, ale slib se v píseň mění; podala mi bílou ručku: „Zpívej, nejsi k napravení!“ 101 II.
Pohodila vzdorně hlavou: „Nechci slyšet písně tvoje, zpíváš o mně neustále, to mi činí nepokoje.“ Pohodila vzdorně hlavou, shrnuly se černé vlasy, vypjalo se bílé čelo, oči skryly tmavé řasy. Sáh’ jsem v struny zvučné lyry, nepěl již jsem o své milé: zpíval jsem o černé noci, o hvězdách a luně bílé. 102
Básně v knize Básně:
  1. NA OCEANU.
  2. JISKRY NA MOŘI.
  3. MÁ MATIČKA.
  4. U MICHIGANU.
  5. V PRALESE.
  6. O ŠTĚDRÝ VEČER.
  7. HROB V PRALESE.
  8. KOZÁK.
  9. NEZDARA.
  10. NA HROBECH INDIANSKÝCH.
  11. POMNÍK INDIANŮV.
  12. ZASTESKNUTÍ.
  13. BRATŘÍM V DÁLI.
  14. DO DÁLI.
  15. TOBĚ.
  16. Z IRSKÝCH MELODIÍ.
  17. PŘED TRÓNEM.
  18. BRATŘI.
  19. BITVA.
  20. JE MALÁ TA MÁ OTČINA.
  21. NEUMĚL BYCH ZAPOMENOUT.
  22. LÁSKA.
  23. ŽIVOT.
  24. PÍSAŘ.
  25. OSUD.
  26. ANDĚL SMRTI.
  27. JEN USNI TIŠE.
  28. V LESE.
  29. SUDNÁ HVĚZDA.
  30. POJĎME SPAT.
  31. O NĚČEM PŘEMÝŠLÍM.
  32. JDI SPAT.
  33. ZA HORY SLUNCE ZAPADÁ.
  34. U OBRAZU DÍTĚTE.
  35. MÉ OBECENSTVO.
  36. NENAŘÍKEJ.
  37. U POTOKA.
  38. MÉ PÍSNĚ.
  39. MODLI SE ZA MNE.
  40. A LÁSKA MÁ TĚ NEDĚSÍ?
  41. VŽDYŤ JSEM TOMU CHTĚLA.
  42. MÉ DRAHÉ E.....
  43. LOUČENÍ.
  44. V UPOMÍNKU.
  45. NECHTE MNE BÝT.
  46. JEN V BOL A PLÁČ.
  47. ODŘÍKÁNÍ.
  48. ÚTĚCHA.
  49. DOSLOV.