DLUH.

Josef Václav Sládek

Ani u nás doma, ani z domu nezůstávám dlužen pranikomu. Jenom tím, co otci, matce vrátím, dluh svůj nikdy v světě nedoplatím. A vše zůstalo by bez úroku, kdybych neměl vlídný pohled v oku. A to dobré slůvko v každém čase; – však mi to mé děti vrátí zase.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1169. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přání. (Václav Svatopluk Štulc)
  2. O jak rád bych dobrým (Emanuel Züngel)
  3. Nevděk. (Beneš Metod Kulda)
  4. Tu jsem, otče, jak na zavolání, (Emanuel Züngel)
  5. 7. CITY VDĚČNOSTI. (Karel Hynek Mácha)
  6. JDU K OTCI! (Xaver Dvořák)
  7. 196. Na mladé hezké děvče. (Matěj Josef Sychra)
  8. AŽ MNE NEBUDE. (Václav Jaromír Picek)
  9. 3. Jítili mám světem nejšířejším? (Jan Kollár)
  10. 182. Všeho dobra do sytosti, (Eduard Just)