PODVEČER.

Josef Václav Sládek

PODVEČER.
Po jezeře větřík dýše, vlna šplouná tiše, tiše, zvolna podvečerní stíny ulehají do hlubiny. Po hladině loďka pluje, ale nikdo nevesluje, slouchá jen, jak vlna šplýchá, a z ní zvučí cos tak zticha. Či to ševelí tak třtina, neb to píseň rusalčina? – Ne, – to dnes tak srdce zpívá, na mžik jak s tou krásou splývá! 117