LAŇ.

Josef Václav Sládek

Do mýtě z houští vystoupila laň, já namířil k ní smrtonosnou zbraň. Tak bojácně se rozhlížela kol; nikde se nehnul ani trávy stvol. Tak světlý, krotký, milý byl ten zrak, jak hlavu nyní obrátila v znak. Teď teprv do kručinek, do doušek přiskočil za ní její koloušek. A ona, větříc, kolem hledí zas; pak jak by řekla: „Jen se klidně pas.“ On plouhal se tím travným rozkvětem... To také byla matka s dítětem! A ten byl vrah, kdo teď by stisknul spoušť. Laň pásla se, já tiše zašel v houšť.

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

127. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Starostí, trudu pot na skráni, (Josef Holý)
  2. Na čekání. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  4. Smrt na samotě. (Adolf Heyduk)
  5. I. Slunce zalehlo lesy, (Adolf Heyduk)
  6. Pytlák. (Rudolf Pokorný)
  7. 63. Na hor chlumy, na nejvyšších čela (Jan Kollár)
  8. Krajina. (Antonín Sova)
  9. vřes (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Starému kmenu. (Vojtěch Pakosta)