*** S Tvé nevyzpytné výše hledíš dolů

Josef Václav Sládek

S Tvé nevyzpytné výše hledíš dolů na naše blaho, naše neštěstí, na naši lopotu, na zmatek v štěstí, bolu, na naše boje, ctnost i neřesti, na naši pravdu, naše bezcestí – a všechno je Ti „jak nevražení, jako hraní dětí!“ V své nevyzpytné touze ku Tvé výši hledíme my a jako kyklopi ve vzdoru vrozeném Tvou dobýváme říši – Ty zpět nás v propast srážíš! – proč? kdo pochopí? – vždyť přec ta ruka Tvoje uchopí se spjatých děcka dlaní a přivineš je k Sobě v usmívání!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1276. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Velectěná, drahá pěstitelko naše! (Herma Pilbauerová)
  2. XL. My rozséváme. (Jan Vřesnický)
  3. 6. Netruchlete, soudruhové! (Josef Kuchař)
  4. Čechů sláva. (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. S BOHEM (Otokar Fischer)
  6. ŠTĚSTÍ. (Čechoslav Ostravický)
  7. 17. Tvou neskonalou lásku k nám (Josef Uhlíř)
  8. (Na rozloučenou příteli při povýšení.) (Emanuel Züngel)
  9. (Přání hasičův.) (Emanuel Züngel)
  10. Já jsem cesta, pravda a život. (Vilém Ambrož)