*** S Tvé nevyzpytné výše hledíš dolů

Josef Václav Sládek

***
S Tvé nevyzpytné výše hledíš dolů
S Tvé nevyzpytné výše hledíš dolů
na naše blaho, naše neštěstí, na naši lopotu, na zmatek v štěstí, bolu, na naše boje, ctnost i neřesti, na naši pravdu, naše bezcestí – a všechno je Ti „jak nevražení, jako hraní dětí!“
V své nevyzpytné touze ku Tvé výši hledíme my a jako kyklopi ve vzdoru vrozeném Tvou dobýváme říši – Ty zpět nás v propast srážíš! – proč? kdo pochopí? – vždyť přec ta ruka Tvoje uchopí se spjatých děcka dlaní a přivineš je k Sobě v usmívání! 28