*** Já tu svou šiji neskloním

Josef Václav Sládek

***
Já tu svou šiji neskloním
Já tu svou šiji neskloním
a nesklopím svých zraků, i kdyby vylo u dveří z tevtonských lesů zášeří mi tisíc vlkodlaků!
Já svoje ústa nestřísním, bychť na hrdle měl jílec, tím cizím, zpupným jazykem, v nějž za peníz, neb návykem se vprodá – odrodilec. Já děl bych jílci z železa: „Zde srdce, tak se napij! – a musíme-li už se bít, my po česku chcem žít neb mřít, a ne být vaši chlapi!“– 75