BÁSNÍKŮM.

Josef Václav Sládek

BÁSNÍKŮM.
Vy básníte a sníte; – celý svět již vašim křídlům nedostačí v let: zde ubohé dvě dlaně k vám jsou vzpjaté: – – nuž, co jim dáte? Vy zlovili jste perlu z podmoří, vy uchvátili lesk, jímž hvězda zahoří, a chví se, leskne vám na diadému: zde oko strhané se o paprslek vzpíná k nebes lemu, a on mu nezplane; zde jednou zamihlo cos perla jak se v mořském vlnobití, a srdce mřelo po ní celé žití a přec ji nestihlo! – co dáte jemu? 10 Vy bloudíte na nebes pokraji, ba za jiskrou tam smělý titan vráží – a zde ty němé dlaně čekají na jednu slzu, která světy zváží, od dálných hvězd k snu děcka o blahu – neb snad jí není nebes na prahu? 11