PROBUZENÍ.

Josef Václav Sládek

PROBUZENÍ.
To byla bludná holubička, jež přišla do mé samoty, já zaslechnul ji jednou z rána, když z pola otevřená víčka vlhnula slzou z dřímoty. Tak broukala a povídala jak pohádku když pozlatí, já divil se to lidské štěstí jak divně tak a z nenadála se v lidské srdce navrátí. Zda sním či bdím, já nedbal více, já sepjal ruce na hrudi, a bylo mi jak v tmavém doubí, když s houkáním se holubice den letní v ráno probudí. 124