KLIDNĚ SPI.

Josef Václav Sládek

Klidně spi v hrstce hlíny, samotinká spi tam tiše, s večerními jenom stíny, s měsícem, když svítí s výše, když nebdí žádný jiný. Myšlenek táhnou roje přes tvůj hrob jak mraky chladné, si slzí v lůžko tvoje, jako s jara deště padne, nebuďtež ani moje, a jak moje nejsou žádné! A když přijdu z ciza kraje vyplakat rok těžký k tobě, buď ti to, jak květy máje s lípy, jež v tvém kotví hrobě a jen z něho život ssaje. Jenom chvilku mám tu stání, nevím ani, proč jsem přišel, ale pod mou horkou skrání jest mi, jak bych dole slyšel to tvé klidné oddychání. A jestli se nad tvou hlavou sny nějaké ještě vznáší, s upomínkou z žití mhavou, zdej se ti o lásce naší, a že měkce šel jsem travou.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

474. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  2. SONET psaný ve smutném večeru. (Vladimír Frída)
  3. Spi, oh jen spi! jeť lépe tam, (Irma Geisslová)
  4. Sdílné jilmy. (Adolf Heyduk)
  5. Zastřená budoucnosť. (Alois Škampa)
  6. None (Karel Babánek)
  7. Zapomenout. (Bohdan Kaminský)
  8. Odevzdání (Antonín Sova)
  9. PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  10. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)