Odevzdání

Antonín Sova

U cesty za večera k podzimu v stráni bříza se chvěje v zbožném odevzdání kruté zimě a sněhům vstříc. Šeptá si s vodou pod sebou tichounkou, celá černá v ní korou bělounkou, stříbrná voda v ní chví se přes měsíc. Myslívám tolik o tobě. Stárneš v městě a nikdo neví žes tu zarostla na hrobě. V tom, kdo spí pod ním se vzhlížíš. A že se jinak ti neuleví, jen když se chvěješ břízou a tlumíš hlas, pro vše, co nezvěstné ztratilas. Také se k zimě již blížíš...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

950. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLIDNĚ SPI. (Josef Václav Sládek)
  2. None (Karel Babánek)
  3. Zastřená budoucnosť. (Alois Škampa)
  4. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  5. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  7. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  8. Hlas mrtvých. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  10. BYL VEČER UŽ... (Karel Babánek)