ZIMA.

Josef Václav Sládek

ZIMA.
I.
Je zima mrazná, ledová v tom českém kraji našem, a kam jen oko pohledne, je vše jak pod rubášem. A mráz se vedral do města, a mráz do každé chatky, a kam jen v srdce pohledneš, je plné jinovatky. 70
II.
My už si zvykli na tebe, ty zimo šerá, mřivá, druh na druha už jinak se než mrazně nepodívá. Na krbech oheň dohořel, a v prsou shasla láska, jenom v tom srdci lecjakém jak v šindelích to praská! 71
III.
U cesty lípa jedinká se větrem klátí, chvěje, a v lípě tiká ptačina že zle už, ach tak zle je. Oj ptenče, zde to nechodí, ti lidé už jsou hluši, a kdybys duši vyzpíval, – proč? – kdož pak z nich jen tuší! 72