Z DOB ROBOTY.

Josef Václav Sládek

Došková střecha, okna jako ruka, leč, co z nich vidím, můj je lan i luka! Na panském zámku malta opadává, mně na mé sýpce pán bůh požehnává. Za týden jezdit dvakrát na robotu: – selátka správci rostou za tu psotu. Chraň bože pole, chlév a každou stranu od krup a ohně, vojny, moru, pánů. A musíš-li už chopit naší kliky se v neštěstí, chyť nejdřív chalupníky. Co vidím z oken můj je lan i luka, mám holku na vdaní a k vojně kluka. Dám vám tu holku; – a ty! – konec křiku; – jalůvku s ní a čtvrtci dvacetníků. A tobě chlapče, by tě neodvedli, dnes postupuje živnost táta sšedlý. Modli se, pracuj – a nehrdli, synku, mě, já jak hrdlil tátu pro výminku!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

578. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Loučení. (Ladislav Quis)
  2. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. VĚNOVÁNÍ. (Richard Weiner)
  4. I. Zas nové jaro zří mně do světničky – (Rudolf Pokorný)
  5. NADĚJE (Božena Benešová)
  6. Ze selských bouří. (Josef Václav Sládek)
  7. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ. (Jan Opolský)
  8. PÍSEŇ BRATRA SKŘIVANA. (Karel Skřivan)
  9. None (František Serafínský Procházka)
  10. JE ŠKODA MILOSTÍ (Jiří Mahen)