Mé orné půdy každý hon...

Josef Václav Sládek

Mé orné půdy každý hon, mi patří zem jak dubu, a držím se jí jako on vzdor psotám, časů zubu. Věkovitými kořeny a pevně každým svazem a mé jsou i ty kameny, pro něž se shýbám na zem. Ji nevezme, dokud jsem živ, mi nikdo z tvrdých dlaní; mne topor musí sklátit dřív’ – a ještě padnu na ni!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

311. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ODVETOU. (Eliška Krásnohorská)
  2. 4. O, jak těžko státi bez podpory! (František Ladislav Čelakovský)
  3. V. Hory drahé! v jasu ztopené, (Josef Kalus)
  4. Dobývám hradu – jeho zdi, (Gustav Dörfl)
  5. Kde domov můj? (Ferdinand Písecký)
  6. Loučení. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  7. K. HAVLÍČEK. (Josef Svatopluk Machar)
  8. 347. Už se rovně udatnému reku (Jan Kollár)
  9. Příteli svému. (František Alexandr Rokos)
  10. JARO 1907 (Božena Benešová)