Příteli svému.

František Alexandr Rokos

Nastojte, jak častokráte mění Na světě se osud jednoho, Štěstí zakusiv zde nemnoho Klesá pod břemenem v unavení. Tenkrát od člověků vynášení Jakého tu bývá onoho, Oblažitli může někoho; V potřebě – proň pomocníka není. Stál sem ondy prohlubně u srazu, Trhal se mi pod nohama břeh, Padnout sem měl v přeukrutnou zkázu. Velkou ouzkost duše pocítila, Běda, již se ve mně tajil dech, V tom hle! Tvá mě ruka zachytila! Na hrdinu ve strašlivém boji Jestli nepřítel se divoký Z' záloh řítí svými ouskoky, Bez hrůzy předc mezi svými stojí. Ta se ale v jeho srdci zdvojí, Samotenli vidí outoky Na sebe hnát; mezi otroky Aby nebyl zavlečen, se bojí. Proti mně ať shlukne zběř se tvorů, Přichystám se také k odporu Nyní pevnou maje podporu: Byťbych hav i neměl na těle, Když mám upřímného přítele, Nebojím se více takých zborů!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

163. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. Zmužení. (František Matouš Klácel)
  2. Ty nezhyneš. (Ladislav Quis)
  3. 4. O, jak těžko státi bez podpory! (František Ladislav Čelakovský)
  4. 347. Už se rovně udatnému reku (Jan Kollár)
  5. V. Hory drahé! v jasu ztopené, (Josef Kalus)
  6. Jednání druhé. (Jindřich Böhm)
  7. Společenské. (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. 125. To mé hoře hluboké jak moře! (František Sušil)
  9. 75. Nad Slávií má se chvěla duše, (Jan Slavomír Tomíček)
  10. SOUDCE (Božena Benešová)