Příteli svému.

František Alexandr Rokos

Příteli svému.
I. I.
 Nastojte, jak častokráte mění Na světě se osud jednoho, Štěstí zakusiv zde nemnoho Klesá pod břemenem v unavení. Tenkrát od člověků vynášení Jakého tu bývá onoho, Oblažitli může někoho; V potřebě – proň pomocníka není. Stál sem ondy prohlubně u srazu, Trhal se mi pod nohama břeh, Padnout sem měl v přeukrutnou zkázu. Velkou ouzkost duše pocítila, Běda, již se ve mně tajil dech, V tom hle! Tvá mě ruka zachytila! 15 II. II.
 Na hrdinu ve strašlivém boji Jestli nepřítel se divoký Z’ záloh řítí svymisvými ouskoky, Bez hrůzy předc mezi svými stojí. Ta se ale v jeho srdci zdvojí, Samotenli vidí outoky Na sebe hnát; mezi otroky Aby nebyl zavlečen, se bojí. Proti mně ať shlukne zběř se tvorů, Přichystám se také k odporu Nyní pevnou maje podporu: Byťbych hav i neměl na těle, Když mám upřímného přítelepřítele, Nebojím se více takých zborů! 16
Básně v knize Básně:
  1. S Tebou vodím lid na cestu ctnosti,
  2. Má lyra.
  3. Povzbuzení na jaře.
  4. K Bohu.
  5. Prohlášení, že náš nejmilostivější Král František po nebezpečné nemoci uzdraven jest.
  6. Škola.
  7. Příteli svému.
  8. Poutník.
  9. Smrt.
  10. Hřbitov.
  11. U hrobu mého přítele F. H.
  12. Elegie.
  13. Na Karlův tejn.
  14. U hrobu otce mého.
  15. Proud života.
  16. Matka u kolébky.
  17. Píseň veselého.
  18. Starcova píseň.
  19. Výlev citů při přivítání k apoštolskému konání Jeho předůstojné Milosti Pána Pana FRANT. z PAULY PIŠTĚKA, Biskupa Azotského, arcibiskupského Suffragána a t. d. Do Tachlovic dne 10. Července 1825.
  20. Založení Krtně.
  21. Oběť.
  22. Vykoupení.
  23. Vynucená odpověd.
  24. Smíření.
  25. Vítězství.
  26. Kouzedlná harfa.
  27. Opuštěná.
  28. Vínek.
  29. Poupátko.
  30. Utěcha pacholete.
  31. Sbrusu nová píseň.
  32. Bázlivá dívka.
  33. Hádka.
  34. Prstýnek.
  35. Pokažené námluvy.
  36. Olympská svadba.