Výlev citů při přivítání k apoštolskému konání Jeho předůstojné Milosti Pána Pana FRANT. z PAULY PIŠTĚKA, Biskupa Azotského, arcibiskupského Suffragána a t. d. Do Tachlovic dne 10. Července 1825.

František Alexandr Rokos

Výlev citů
při přivítání k apoštolskému konání
Jeho předůstojné Milosti
Pána Pana
FRANT. z PAULY PIŠTĚKA,
Biskupa Azotského, arcibiskupského Suffragána a t. d.
Do Tachlovic dne 10. Července 1825.

Zbor. Vzniknul v našich srdcích blahý ples, Pějme tedy chvalozpěvy dnes; Kotlů i trub stříbrozvučných hlasy,hlasy Ať se u nás rozléhnou v ty časy! První hlas. Sladké city s vámi srdce jeví, Proč se to však dějeděje, ještě neví. 58 Druhý hlas. NevíšNevíš, proč se srdce v těle třese? Proč zpěv lehounkým se větrem nese? Dvouzpěv. Ejhle Pastýř stáda duchovního! Náměstek to apoštolů Krista Pána, Jimžto s hůry obzvláštní moc byla dána, Nyní dle ouřadu církevního Přiblížil se také k nám! Samozpěv. Ach teď utroby své znám Citů sladkých volné hnutí, K takému mne nepřinutí Marnost světa plesu! Ducha nepovznesu Vzhůru toliko já sám: Spojtež tedy semnou hlasy bratří, Laskavého Otce oko patří 59 Na nás milostně, Všickni uvítání ať příslušné,příslušné Jeho vznešenosti velkodušné Pějem radostně! Zbor. Slušno bratří Jej zde uvítati, Do našich se končin ubírati Biskup sám nám přislíbil: Nyní místo oblíbil Mezi námi sobě, V této slavné době. Proslov. Ku konání vznešeného cíle,cíle K nám přijíti byla jeho píle. Mocnou svého stáří podporu Václav Leopold náš AzcipastýřArcipastýř vyslal: Aby ovec poznal pokoru A mu všady dokonalé stádo chystal. 60 Vštěpené do outlých srdcí nebes símě Aby vzniku došlo, neslo ovoce, Apoštolský Pastýř vrýti hluboce Svátostí má, Spasitele sladké břímě. Bouří neklesne, co utvrzeno pevně Mládeži též naší okáže se zjevně: Jaká moc a síla Z rukou toho Světitele plyne, Z jeho ust an modlitba se vine. Oučinek jest díla: V hojné míře, V svaté víře; By proud milosti Utěšitele,Utěšitele Budil k zbožnosti Krista ctitele. Čtverozpěv. Pastýřů dvé nejvyšších K potěše nám bylo dáno, 61 Boha prosit přisluší; By nám bylo zachováno. Samozpěv. O Bože! shledni v naše České dědiny Se stolce slávy dolů na ctné šediny: Posilň Arcisvětitele, slúhu svého, Nechať máme ještě dlouho předobrého Zbožných ovec Pastýře! Setři pot starostí s Jeho líce, Ať ta ctností nezhasne nám svíce, Svítí ve tmách u víře. Zbor. ProsímeProsíme, ó Bože ještě dlouho nám,nám Zachovati račiž naše Kníže sám! První hlas. Aj zde Jeho druha nyní máme, Jehož horlivost též dobře známe. 62 Druhý hlas. Přišel vlídně v naše nízké byty: Vyjevme i Jemu vroucné city. Dvojzpěv. Bezchmurné ať slunce Jemu svítí, Jeho noha ať přes vonné kvítí Kráčí v tom životě stále jen, Pro něho dnes máme blahý den. Zbor. Plésejtež vy Tachlovičtí osadníci, Apoštola máte v lůnu svém; Brzo pohlednete v Jeho ctnostnou líci, K blaženému plesu vás teď zvem! 63