Výlev citů při přivítání k apoštolskému konání Jeho předůstojné Milosti Pána Pana FRANT. z PAULY PIŠTĚKA, Biskupa Azotského, arcibiskupského Suffragána a t. d. Do Tachlovic dne 10. Července 1825.

František Alexandr Rokos

Vzniknul v našich srdcích blahý ples, Pějme tedy chvalozpěvy dnes; Kotlů i trub stříbrozvučných hlasy se u nás rozléhnou v ty časy! Sladké city s vámi srdce jeví, Proč se to však děje, ještě neví. Nevíš, proč se srdce v těle třese? Proč zpěv lehounkým se větrem nese? Ejhle Pastýř stáda duchovního! Náměstek to apoštolů Krista Pána, Jimžto s hůry obzvláštní moc byla dána, Nyní dle ouřadu církevního Přiblížil se také k nám! Ach teď utroby své znám Citů sladkých volné hnutí, K takému mne nepřinutí Marnost světa plesu! Ducha nepovznesu Vzhůru toliko sám: Spojtež tedy semnou hlasy bratří, Laskavého Otce oko patří Na nás milostně, Všickni uvítání příslušné Jeho vznešenosti velkodušné Pějem radostně! Slušno bratří Jej zde uvítati, Do našich se končin ubírati Biskup sám nám přislíbil: Nyní místo oblíbil Mezi námi sobě, V této slavné době. Ku konání vznešeného cíle K nám přijíti byla jeho píle. Mocnou svého stáří podporu Václav Leopold náš Arcipastýř vyslal: Aby ovec poznal pokoru A mu všady dokonalé stádo chystal. Vštěpené do outlých srdcí nebes símě Aby vzniku došlo, neslo ovoce, Apoštolský Pastýř vrýti hluboce Svátostí , Spasitele sladké břímě. Bouří neklesne, co utvrzeno pevně Mládeži též naší okáže se zjevně: Jaká moc a síla Z rukou toho Světitele plyne, Z jeho ust an modlitba se vine. Oučinek jest díla: V hojné míře, V svaté víře; By proud milosti Utěšitele Budil k zbožnosti Krista ctitele. Pastýřů dvé nejvyšších K potěše nám bylo dáno, Boha prosit přisluší; By nám bylo zachováno. O Bože! shledni v naše České dědiny Se stolce slávy dolů na ctné šediny: Posilň Arcisvětitele, slúhu svého, Nechať máme ještě dlouho předobrého Zbožných ovec Pastýře! Setři pot starostí s Jeho líce, ta ctností nezhasne nám svíce, Svítí ve tmách u víře. Prosíme, Ó Bože ještě dlouho nám Zachovati račiž naše Kníže sám! Aj zde Jeho druha nyní máme, Jehož horlivost též dobře známe. Přišel vlídně v naše nízké byty: Vyjevme i Jemu vroucné city. Bezchmurné slunce Jemu svítí, Jeho noha přes vonné kvítí Kráčí v tom životě stále jen, Pro něho dnes máme blahý den. Plésejtež vy Tachlovičtí osadníci, Apoštola máte v lůnu svém; Brzo pohlednete v Jeho ctnostnou líci, K blaženému plesu vás teď zvem!

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

49. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZOR KRÁSY. (Karel Hynek Mácha)
  2. Mé srdce. (Alexandr Balcárek)
  3. Srdce lidské – ostruněná lyra; (František Sušil)
  4. Ó CHVÍLE, VEČERY... (Jaroslav Vrchlický)
  5. 2. Pěj jen dále, pěj jen moje duše, (František Sušil)
  6. V den nanebevstoupení Páně. (Vilém Ambrož)
  7. Byl to polibek... (Růžena Jesenská)
  8. 32. Zvonění. (František Sušil)
  9. Písničkář jsem? Arci jsem a budu, (František Sušil)
  10. Ave. (Stanislav Mráz)