Můj synku...

Josef Václav Sládek

Můj synku drahý, milený, s tím vlasem nad len plavým, tvářičky máš tak ruměny, tvé tílko kypí zdravím. Jak rád tě chovám na klíně a hledím do tvých očí, kde blýská to, jak v hlubině když rybka povyskočí. Já celý den si na poli, mé dítě, myslím na ně; jak tvé se nožky batolí mi vstříc na drsné dlaně. Já namyslím se celý den, jak tobě zas to bude, až budeš orat unaven na naší roli chudé. Leč, – co se o to starám již, ty, synáčku můj malý; ty svému otci nepatříš, ty napřed patříš králi. Však od něho-li přijdeš zdráv, buď jak tvůj otec stále klidný a Bohu, lidem práv a orej o krok dále!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

596. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DUE PINI E MONUMENTO (Rudolf Medek)
  2. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ. (Jan Opolský)
  3. BRÁZDY. (Antonín Klášterský)
  4. Rozsévač. (Eliška Krásnohorská)
  5. Ne, ta moje pole... (Josef Václav Sládek)
  6. Ranní zvon. (Jaroslav Vrchlický)
  7. KDO ŽE TĚ, POLE... (Karel Babánek)
  8. Jde cestou poslední muž dobročinný, ( H. Uden)
  9. Jak za letního jitra... (Bohuslav Květ)
  10. Pozdrav. (Jaroslav Vrchlický)