Dost práce juž...

Josef Václav Sládek

Dost práce juž, já chci mít klid a složit svoje břímě, zem sklizena, chci připravit se jako ona k zimě. V mém sadu listí uvadlo, štěp smuten v zem se chýlí, mně na skráň sněhu napadlo, chci oddechnout si chvíli, než na věky odejdu spat tam ke kostelní věži, kde otec, děd, mých dítek řad a moje žena leží. Pojď, synu, sem, tvůj statek jest, já dávám ti ho celý – to byla vždycky naše čest, co v rodu jsme ho měli. Bůh žehnej v každé hodině tvým stájím, pole, luka, ať spokojeně na klíně si mohu chovat vnuka. Ať na dvoře tam z chalupy se mohu dívat klidný na stohy tvé a na kupy – a ty buď na mne vlídný!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

241. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Až já budu velký. (Josef Václav Sládek)
  2. VOX HUMANA. (František Leubner)
  3. Ptáci před stodolou. (Václav Svatopluk Štulc)
  4. Ať nebe už se kalí... (Josef Václav Sládek)
  5. Šveholily vlaštovice. (František Serafínský Procházka)
  6. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ. (Jan Opolský)
  7. To nejlepší. (Jan Pelíšek)
  8. BRÁZDY. (Antonín Klášterský)
  9. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. MOJE DĚTI. (Josef Václav Sládek)