NECHTE MNE BÝT.

Josef Václav Sládek

NECHTE mne být, vy dobří přátelé; co jsem, to jsem, a jsem-li bídný, ano! váš úsměv neshladí mi vrásku na čele, můj žal, – jím zábavy vám chvilky neubráno. Já nikomu jsem z vás nezkřivil vlásku, mne nenávidět nemůž’ nikdo z vás, jen vaši úsměvnou si nechte lásku, mně bude snáz’. Já jednu perlu měl, jíž můj byl život celý, já sám ji pochoval, a teď? – Jí tam je líp a vy jste na ni všichni zapomněli, a o mne brousíte svůj všední, nízký vtip. Nechte mne být, – svou bolest neprodám, mé perly chvit mi stačí v bledou skráň; – nechte mne být jak uštvanou tu laň, já chci být sám.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby