MY SPOLU ŠLI.

Josef Václav Sládek

MY SPOLU ŠLI.
MY spolu šli, – den stměl se k soumraku; Ty’s děla: „Nevidím dnes hvězdu žádnou.“ Já děl: „Tam dvě stměly v oblaku!“ Já cítil v tvé mou chvít se ruku chladnou. Ty’s děla: „Řekni, co to vzpomínat? – jak je to, dvě když hvězdy spolu spadnou? těm spolu as je dobře usínat!“– a slza skrápla na tu ruku chladnou. *** KVĚT sem, květ tam, on každý uvadne – já poslední teď v ruce mám a také on mi z ruky vypadne. 86 Nech být, nech jít, jen neplač mi tak usedavě – vždyť někdo musí žít a někdo musí mřít a lidské srdce puká zrovna hravě.