NA HŘBITOVĚ.

NA HŘBITOVĚ.
HROBY pusté, rozvalené, bez kříže a bez kamene. Od hrobů se růvek dělí, smutnější jste neviděli. Matku jinde pochovali, dítě tady zanechali. Do vypráhlé sypké hlíny vrývají se ostružiny. V zimě jen ji větry krejí milosrdnou pod závějí. I ať kvete, i ať mrazí, sem už nikdo nepřichází. V noci jen, kdy živí spějí, chví se ostruž pod kročejí. A jak vítr dále spíší, kolébavku nese tiší.