PEVNĚ DŘÍMÁŠ.

Josef Václav Sládek

PEVNĚ DŘÍMÁŠ.
PEVNĚ dřímáš pod trávníkem, nebudí tě den; oči na vždy uzamčené, srdce chladné, utišené, v hlavě žádný sen. Slunce vzchází, jitro plane, skřivan letí výš, rosou vlhký květ se chvěje, světem ruch a život spěje, a ty tvrdě spíš. A já hledím v slunce záři na tvůj úzký byt, hledím v život po vůkolí, čitím, jak mne srdce bolí, a tvé jak má klid.