HROBNÍK.
U mladého hrobníka
pochovali tatíka
bez hrany a bez pátera
v nesvěcené zemi včera –
dnes to někdo odpyká.
Žena, děti hladovy.
– „Nejsme sice takoví...
ale kdež k těm krkům pěti,“
ona dí, „chléb usháněti
šedivému tátovi!“
120
„Nechce umřít, nebesa!“
– hrobník ani nehlesá, –
„není práce, není hrobů,
počíhej si v noční dobu
na tatíka u lesa.“
U mladého hrobníka
letem hraje motyka,
ale přece jen se třese,
když tak náhle pozvedne se
na starého tatíka.
„Zahrabal’s ho, člověče?
přišli bychom do řeče.“
Hrobník jen se dívá na ni,
myslí si: „Tak hrstkou stlaní;
člověk rád, když uteče!“
Tak si myslí lehaje. –
Vítr zalkal od háje.
„Aby se tak zbudil táta!
Chraň nás zlého, Panno svatá!“
Vítr zalkal: „Možná je!
Večer se to nevěří,
počkej jen, až sešeří
v půlnoci se kostelíček,
však si přijde pantatíček
pro postel a večeři.“
U mladého hrobníka
sejček s krovu naříká:
„Počkej jen na půlnoc s věži“ –
Jemu zdá se, jak tu leží,
že se v rubáš oblíká.
121
Půlnoc bije do čira,
někdo vrátka otvírá;
klika cvakla u hřbitova,
jednou, dvakrát, a pak znova,
jak když někdo umírá.
A jako když naměří,
klika cvakla u dveří,
jednou, dvakrát, a pak náhle
jak do rakve napol spráhlé
motykou když udeří.
„Vstávej, synku! – Tvrdě spíš!
pro večeři, postel již
přichází si táta starý;
přichystej ty černé máry,
pro koho, – to také zvíš!“
Žena spí, jak na těle
když si můra ustele;
táta syna nevděčníka
a napolo nebožtíka
na zem tahá s postele.
„Spěj mi, synku, spěj mi, spěj,
za zídkou hrob vykopej,
na sáh dlouhý, jak se sluší,
ale hlubší, při své duši!
o dvě stopy hlubší rej!
Hlouběj, synku, ještě hloub,
ty přec nejsi žádný troup –
ať se marně nenamučil
táta, když tě práci učil –“
Táta na zdi jako sloup.
122
Táta u zdi jako stín,
hloub a hlouběj kopá syn
a to nejsou žádné čáry:
v hrob teď skočil hrobník starý,
– a teď šlo to jako mlýn!
A teď šlo to jako v mlat
slyšet cepy dupotat.
„Když jsi neměl na výminku,
měl ses učit řádně, synku,
nebožtíka zakopat!“ –
Tak je našli za zoře:
táta ležel nahoře!
táta živ, na mrtvém synu –
Skonal teprv za hodinu
v umrlčí jim komoře.