NESMÍŘENÍ.

Josef Václav Sládek

MY rozhněvali jsme se pro tak málo! – Matička u mne celé noci v pláči. „Ó, přijeď, budu tě mít stokrát radši, – mně po tobě se tolik nastýskalo!“ Tak bledé, choré, mroucí dítě psalo – a doma nevěděli, co to značí; pak mrtvé děcko matka k prsoum tlačí, – a dítě s dítětem se neshledalo. A druhé žilo dál; – a muž byl z něho; a po noci, již probděl, užil všeho, na písmo přišel, které přečet’ stěží. A z rána odjel vesský na hřbitůvek; však nenašel ten malý, dětský růvek: – Sníh tam tak hluboký, – tak čistý leží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby