NESMÍŘENÍ.

Josef Václav Sládek

NESMÍŘENÍ.
MY rozhněvali jsme se pro tak málo! – Matička u mne celé noci v pláči. Ó„Ó, přijeď, budu tě mít stokrát radši, – mně po tobě se tolik nastýskalo!“ Tak bledé, choré, mroucí dítě psalo – a doma nevěděli, co to značí; pak mrtvé děcko matka k prsoum tlačí, – a dítě s dítětem se neshledalo. 229 A druhé žilo dál; – a muž byl z něho; a po noci, již probděl, užil všeho, na písmo příšelpřišel, které přečet’ stěží. A z rána odjel vesský na hřbitůvek; však nenašel ten malý, dětský růvek: – Sníh tam tak hluboký, – tak čistý leží.

Kniha Spisy básnické 1 (1907)
Autor Josef Václav Sládek