MUŠKETÝR.

Josef Václav Sládek

MUŠKETÝR.
VLÁD’ šatlavou, jak vrchní vládnul hradem, a koho chyt’, ten neušel mu z kleští; nás kluky honil jenom od angreští, a odpykali jsme to všichni řadem. Teď do chaloupek docházívá zadem a jde-li návsí, kluci za ním vřeští, bos, holohlavý v slunci, sněhu, dešti, tak starý a tak třesoucí se hladem. A zaklepal též u nás ve předsíni: Nuž, starý mušketýre, jak se vede? „Aj tak, můj pane, časové jsou jiní; – však bývalo to! – pán-li vzpomnít svolí –“ A teď to bleskem šlehlo v oko šedé, jak vzpřímil se co prut – a seknul holí! 234