BÍLÁ HORA.

Josef Václav Sládek

BÍLÁ HORA.
BOJ ztracen byl a na útěku řady, – jen tři sta reků stojí u obory. „Teď vzdejte se! jsou zbytečné to vzdory!’ Tři sta jich o zeď opírá se zády. Pluk před nimi, pluk za nimi, pluk všady, – jen v dáli modrají se české hory: ty hnědé chaloupky! – ty bílé dvory!... a jeden nevzdal se z těch u ohrady. Zahřměly pušky, – píky měly práci, – nad nimi duby třesou se a klátí, ob muže muž se mrtev u zdi kácí, ob muže muž tu mrtev zůstal státi! Král utek’, chlap jen úpěl s hrudou svojí, – vlasť ztracena; – však ve svých mrtvých stojí!