SFINX.

Josef Václav Sládek

NA poušti večerem ruho za soumraku(J6f) vrávoral poutník písku žhoucím žárem(J5f) hlad myšlénky rval srdce jeho spárem(J5f) a žízeň touhy hořela mu v zraku(J5f) Tak podoben jsa vychrtlému ptáku(J5f) jenž dlouho s bouří pasil a zmarem(J5f) skles k nohám sfingy kdes při chrámu starém(J5f) jak pták tmou zmámen kle u maku(J5f) A vzkřik trosce zde po vlnobi(J5f) ty stvůro pověz co je ži(J5f) Sfinx jest a jenom poušť se chvěla(J5f) z rána ucho klo v sfingy ústa(J5f) tu ležel mrtev poušť je pus(J5f) však sfinx mu tajemství své pola(J5f)