BOROVICE.

Josef Václav Sládek

STŘÍSKANÁ bleskem, zdraná od vichřice a zpola sklácena od severáku, kořeny ve skále a suky v mraku stará a drsná stojí borovice. Jas padne zřídka v její chmurné kštice; však zrumění se časem za soumraku, když, křídlem sražena jsouc od luňáků, v dol s větve sprchne plná semenice. Tak hledí v lada kamenná a šerá, a ve vichru a bouři neurvalé to hučí v kořenech: – „To už ta sterá!“ Však opodál, když jarem strůmek vzklíčí, tu vzdorně otřískané větve vztýčí, a zašumí to v nich: „Zas o krok dále!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby