NOCTURNO.

Josef Václav Sládek

NOCTURNO.
NOC je čirá, jizba sirá, v rakvi hnědé ledovýma zraky dřímá děcko bledé, v ruce bílou růži svírá. Bílá z venku do výklenku hvězda svítá; hrajíc sobě na myšlénku, bledou tváří, stínem, září lampa kmitá. Lampa čadí, na pozadí bílé stěny stín se hatí, roste, tratí, jako v bouři květ se klátí nalomený. Teď tak bělo stkví se čelo, teď se stmívá: – bude smrť, či bude žití co se teď v ty brvy chytí? Teď, jak by se usmát chtělo Neusmívá. Ale časem vzplá to jasem do té šeři, – těm, kdo věří! Ale pod tím hebkým vlasem tma je věčná. A v té líci, ledem spící, k hvězdě, v hloub se tetelící, výčitka je nekonečná. 289

Kniha Spisy básnické 1 (1907)
Autor Josef Václav Sládek