NA PRSOU SVÝCH NECH SNÍT MNE ZAS.

Josef Václav Sládek

NA PRSOU SVÝCH NECH SNÍT MNE ZAS.
NA prsou svých nech snít mne zas ten krásný žití sen, a kane-li mi slza s řas, ó nech ji kanout jen! To v květu z noci ovzduší je rosná krůpěje – zář očí tvých ji osuší, jak jen se usměje. 349 Ó sviť mi zrak tvůj slunečný na dlouhý, blahý den, ať štěstí klam je bezděčný, ať pravda, – neb jen sen! 350