PRÁCE.

Josef Václav Sládek

PRÁCE.
TRVÁ to dlouho, nežli vykrvácí se srdce z toužení v tom žití ději; – ba: Ještě krůpěj! – naše rty se chvějí, když štěstí, mladost, naděj’, vše se ztrácí. Však blažen ten, kdo, vše kdy v zmar se kácí, sen po snu zniká, naděj’ po naději, se vrací do sebe, jak vlny spějí a pevnou kotvu nalézá v své práci. 356 Buď sebe prostší, – kladivem a kosou, v paži se jev, neb v myšlenkové síle, – byť nečítal ji nikdo v zásluhu: ti šťastni jsou, kdo kropí potu rosou ten širý svět a padnou při svém díle jak oráč, bleskem sražen u pluhu. –

Kniha Spisy básnické 1 (1907)
Autor Josef Václav Sládek