SNĚŽENKA.

Josef Václav Sládek

SNĚŽENKA.
NA lesní mýti u závěje sněžné, kam ještě buk své holé větve chýlí, z žlutého mechu rosteš, kvítku bílý, s korunkou perlí na hlavince něžné. Tvůj každý lístek ve větru se chvěje, jenž huče, táhne z hlubokosti hvozdů; – ty nedbáš ho, – ty nasloucháš jen drozdu, jak blízko tebe první trilek pěje. Tak ztracena tu dlíš ve svoje snění o slunci, pohodě a jaru zlatém, jež celou zem pokryje květným šatem – a tebe zvadlou, skryje pod zelení. [361] Však máš svůj den! – a zapomínáš sebe; být jiným poslem jara tobě stačí. – Tak čekáš těch, kdo k životu se tlačí, a hledíc v zem, – nad nimi tušíš nebe.

Kniha Spisy básnické 1 (1907)
Autor Josef Václav Sládek