MŮJ SYNKU...

Josef Václav Sládek

MŮJ SYNKU...
MŮJ synku, drahý, milený, s tím vlasem nad len plavým, tvářičky máš tak ruměny, tvé tílko kypí zdravím. Jak rád tě chovám na klíně a hledím do tvých očí, kde blýská to, jak v hlubině když rybka povyskočí. Já celý den si na poli, mé dítě, myslím na ně; jak tvé se nožky batolí mi vstříc na drsné dlaně. 460 Já namyslím se celý den, jak tobě zas to bude, až budeš orat unaven na naší roli chudé. Leč, – co se o to starám již, ty synáčku můj malý; ty svému otci nepatříš, ty napřed patříš králi. Však od něho-li přijdeš zdráv, jdi v svého otce dráze, buď kliden, Bohu, lidem práv a orej hloub – a snáze!