VĚKY JDOU A MIZÍ...

Josef Václav Sládek

VĚKY jdou a mizí, nepřehledný tém, – mrav a řády cizí proměňují zem. Věky jdou, vše míjí, změnily i nás, ale našich šíjí nedotknul se čas. Tvrdy jsou a vzdorny; spíš’ ve skále hloh, povrch země korný povolit by moh’. Tak stojíme tiše, svoji, každý kloub, šíji stále výše a kořeny hloub’.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby