VII. MY chceme žít, jak s jara bují mlází,

Josef Václav Sládek

VII.
MY chceme žít, jak s jara bují mlází,
MY chceme žít, jak s jara bují mlází,
jak voda v pláň se řine s hory skalné, jak mraky plují po obloze dálné, jak vlny mořské bijou beze hrází.
480 My chceme žít jak zrno, které vzchází, jak jiskra blesku v mraků směsi valné, jak naděje, když oko slzou kalné, my chceme žít, – – a všechno je to frází! – dokud se k žití nevzchopíme prací, dokud nám prsa láskou nezaplanou a čela hrdostí, jak mužům sluší – dokud nám víra v bytí není duší a nebudeme splácet, muž jak splácí, přátelství přátelstvím a ránu ranou!