PTÁČATA.

Josef Václav Sládek

PTÁČATA.
JARO přišlo, první brázdu táhne pluh; slunko líchy rozehřívá, s vlhké meze strnad zpívá: „Naděl Bůh!“ Sad jako by mlékem polil, – květu div! sedmihlásek volá s hruše: „Jablek, hrušek, plné nůše, – také sliv!“ Zlatá pšenka v poli zraje, žloutne mez; na sedláka z jetelíčka zavolala křepelička: „Pět peněz!“ 526 Stodoly jsou naplněny, stohy, žeť! po strništi vítr duje, chocholouš si zaběduje: „A co teď!“ Až ta bílá, krutá zima přiletí – pak z božího požehnání hoďte zrnko ke snídaní ptáčeti!